2. Způsoby připojení k internetu

13. května 2009 v 15:28 |  Odborný základ
2. Způsoby připojení k internetu

Připojení k Internetu - ISP - Internet service provider
Existuje dosti značný rozdíl mezi připojením a přístupem.

1) připojení - uživatel připojený k Internetu je jeho součástí
- má svoji síťovou adresu
- v době připojení s ním může kdokoliv komunikovat
- je pro všechny další uživatele znající jeho síťovou adresu - dostupný

2) přístup - uživatel má přístup k jinému počítači, jenž je k Internetu připojen
- tento počítač mu pak zprostředkovává služby sítě Internet a pro ostatní uživatele Internetu je tak vidět právě on
- uživatel nemá síťovou adresu  nemůže komunikovat

Jednotlivé typy připojení
 komutované
Dočasné připojení k Internetu je zpravidla realizováno pomocí telefonních linek, ať již analogových, digitálních či prostřednictvím mobilní telefonní sítě. Pracuje, když chceme využívat služeb Internetu a pomocí příslušného zařízení se k němu připojíme. Komutované připojení používají domácí uživatelé pracující s Internetem pouze pár hodin denně.

1. Dial up - Pronajmutí telefonní linky od Českého telecomu, poskytovatelé - Tiscali, Quick, Raz-dva

Pro připojení stačí pouze modem, který zabezpečuje přenos dat pomocí telefonní linky a přístupové konto u některého z ISP. To lze získat i zdarma, takže uživatel platí pouze telekomunikační poplatky za dobu připojení. Tyto poplatky jsou řízeny speciálním internetovým tarifem. Rychlosti až 56 kb/s je dosahováno směrem od poskytovatele Internetu k uživateli, v opačném směru je pak dosaženo maximálně již uvedených 33,6 kb/s - asymetrické spojení
Předpoklady k připojení:
• komunikační rychlost - maximální rychlost je vždy dána rychlostí toho pomalejšího
• příslušné protokoly zajišťující připojení - nejčastěji jde o protokol PPP (Point to Point Protocol), který zajišťuje přenos dat
mezi počítačem uživatele a přístupovým bodem poskytovatele Internetu, protokol umí komprimovat a šifrovat přenášená
data, zajistí konfiguraci internetového připojení, jehož nejdůležitější částí je přidělení síťové adresy
• kvalita telefonního spojení (šumy)
• opravné a kompresní algoritmy - zajišťují především to, aby data byla správně interpretována
Druhy modemů
 interní - podoba zásuvných karet do počítače, které se vzhledem neliší od jiných podobných zařízení
a) klasické interní modemy - plnohodnotné modemy, výhody - minimální omezení výkonu, nízká cena (k externím modemům) - nevýhody - problémy s konfigurací, nemožnost sledovat diody signalizující chování modemu
b) softwarové modemy - nejsou skutečnými modemy, všechny funkce modemu totiž provádí počítač samotný (procesor) - převádí signál - výhody - nízká cena a relativně jednoduchá instalace - nevýhody - spotřebovávají značný výkon procesoru  práce s počítačem je pomalejší

 externí - oblíbený a rozšířený u odborných uživatelů, ověření zda je modem podporován našim operačním systémem, model byl homologován pro provoz v České republice, musí na něm být nálepka ČTÚ s číslem osvědčení a toto osvědčení pak musí být přiloženo k modemu - výhody - přesně vidíme,co modem zrovna dělá - nevýhody - vyšší náklady, přítomnost další "krabičky" u počítače
2. ISDN ( Integrated Services Digital Network)
= digitální telekomunikační síť s integrovanými službami
Připojení předpokládá vlastnictví speciální digitální telefonní linky ISDN, kterou lze získat buď novou instalací či převedením z klasické analogové. Převedení na ISDN linku není příliš nákladné. Pro připojení k Internetu se používá tzv. ISDN karta, která propojuje počítač se sítí ISDN. Poplatky jsou shodné jako u klasické telefonní linky, včetně nabídky připojení zdarma. Přenosová rychlost je 64 kb/s (či 128 kb/s, kde je však nutno počítat nejen s dvojnásobnou rychlostí, ale také dvojnásobnými telefonními poplatky).
Můžu surfovat a telefonovat zároveň, platí se další paušál, je to dražší - paušál + provolané minuty,co zaplatím to mám, placení jako za 2 modemy, několik kanálů.Výhody - rychlé připojení k serveru poskytovatele, nejsou výpadky toku dat.
3. Mobilní
= přístup k Internetu z prakticky kteréhokoliv místa, vázáno pouze na signál příslušné mobilní sítě
Pro přístup je nutné vlastnit telefon podporující potřebné datové služby, aktivovat tyto služby u mobilního operátora a zakoupit propojovací kabel (případně komunikovat prostřednictvím infračerveného portu), jehož součástí je i potřebný software. Připojení k Internetu pak zpravidla zajišťují přímo mobilní operátoři. Existuje několik technologií pro přístup, které umožňují nejen tarifikaci za dobu připojení, ale také podle objemu přenesených dat. Přenosové rychlosti se pohybují od 9,6 kb/s po 115 kb/s a v budoucnu se budou pohybovat až v řádu Mb/s.
Výhoda - pohodlí, volnost pohybu
Nevýhoda - poměrně vysoké náklady připojení

a) WAP - neplnohodnotný (email)
b) GSM (Global System for Mobile Communication)
= služby přenosu dat od svého spuštění, plně digitální síť, je určena především k hlasovým službám, datové služby jsou v ní tedy implementovány převážně dodatečně, platí se za přepojená data, ne za dobu připojení
Standardní datové služby nabízejí přenos rychlostí 9,6 kb/s, v případě společnosti Eurotel pak díky použití lepšího kódovacího schématu 14,4 kb/s. Tato rychlost však k připojení k Internetu příliš nepostačuje a je určena především pro datově nenáročné služby. Výhodou této technologie je naopak podpora drtivou většinou nejen nových mobilních telefonů.
c) HSCDS (High Speed Circuit Switched Data)
Zvyšuje přenosovou rychlost současným využitím několika kanálů oproti jednomu u klasického přenosu dat v sítích GSM. Teoreticky lze tímto způsobem spojit až osm kanálů a dosáhnout přenosové rychlosti 115,2 kb/s. Ve skutečnosti se však vyrábějí zařízení podporující přenos pouze pomocí čtyř kanálů. Výsledná přenosová rychlost může být podle konfigurace buď 28,8 kb/s v obou směrech či 43,2 kb/s v jednom směru a 14,4 kb/s ve směru druhém. Pro připojení k Internetu je nejčastěji používána druhá konfigurace, a to v provedení 43,2 kb/s směrem k uživateli a 14,4 kb/s od uživatele, což nejlépe vyhovuje potřebám Internetu, kdy uživatel data především stahuje a minimum jich posílá. Přenos pomocí technologie HSCDS se prakticky vyrovná běžným modemů. V porovnání s klasickými datovými službami v sítích GSM podporuje HSCDS kromě speciálních karet pouze minimum mobilních telefonů, navíc je možno u nás použít tuto technologii pouze v síti společnosti Eurotel. Jistou oblibu HSCDS lze s ohledem na existenci další technologie vysvětlit pouze jejím dřívějším nástupem a faktem, že tento standard podporuje velmi oblíbený mobilní telefon Nokia 6210.

d) GPRS (General Packet Radio Services)
Umožňuje totiž na rozdíl od předchozích standardů přenos dat ve formě paketů (data jsou přenášena po malých částech); GPRS hospodaří s prostředky sítě značně úsporněji. Navíc díky jinému způsobu kódování umožňuje přenášet data po jednom kanále rychlostí až 21,4 kb/s, takže při spojení všech osmi maximálně použitelných kanálů činí přenosová rychlost úctyhodných 171,2 kb/s. Většina zařízení však podporuje výrazně nižší rychlosti, přenosová rychlost navíc není na rozdíl od předchozích technologií garantována. Je dostupná u všech tří mobilních operátorů. Objevuje se také stále více mobilních telefonů pyšnících se podporou GPRS. Ceny GPRS naopak vycházejí z toho, jak intenzivně je služba skutečně využívána, tedy z objemu přenesených dat.

e) UMTS (Universal Mobile Telecommunications System)
Ta je však ve většině zemí včetně České republiky hudbou budoucnosti. UMTS je podle požadavku uživatele na rychlost pohybu a prostředí, ve kterém se pohybuje, rozděleny do tří skupin:
• uživatelé vyžadujících vysokou mobilitu  přes 120 km/h ve venkovských oblastech  přenosovou rychlostí 144 kb/s, typ
přístupu je určen především pro uživatele rychlovlaků, které však zatím v České republice nejsou rozšířeny
• uživatelé požadující plnou mobilitu  pohyb v městském prostředí rychlostí do 120 km/h  384 kb/s.
• uživatele požadující pouze omezenou mobilitu  pohyb rychlostí do 10 km/h v budovách a jejich těsné blízkosti 
rychlostí přes 2 Mb/s.

pevné připojení
Uživatel je připojen neustále. Zásadní rozdíl je pak v tarifikaci takového připojení. Zatímco komutované je nejčastěji zpoplatňováno podle času připojení, za pevné se platí v pravidelných měsíčních poplatcích, a to buď bez ohledu či s ohledem na její využití. Nejčastěji jsou to drátová vedení, stále více se však prosazují i optické kabely a především bezdrátové spoje včetně satelitních.

1. Pronajatý datový okruh
Pod tímto pojmem se po fyzické stránce skrývá celá skupina různých způsobů připojení. Zákazník je zpravidla připojen drátovým či optickým vedením, případně variantou bezdrátového připojení. Výhoda - vysoká spolehlivost a bezpečnost služeb. Datový okruh je poskytován zpravidla některou telekomunikační společností, a tento typ připojení lze bez problémů realizovat ve všech větších městech. Veškerá potřebná zařízení, včetně jejich instalace většinou dodává telekomunikační společnost a poskytovatel Internetu. Uživatel platí jak za samotné připojení k Internetu, tak za pronájem datového okruhu. Přenosová rychlost se v závislosti na použité technologii pohybuje od několika desítek kb/s až po rychlosti v řádu Gb/s.

2. Bezdrátové připojení
Je považováno za svým způsobem nouzové řešení, které se používá především tam, kde není buď možné či ekonomicky výhodné využít pronajatého datového okruhu. Základním předpokladem je přímá viditelnost mezi anténou poskytovatele Internetu a zákazníkem. Zákazník tedy může využít pouze služeb těch ISP, jejichž antény vidí z místa, kde bude umístěna jeho anténa.

Kromě nákupu či pronájmu potřebných zařízení však uživatel nemusí platit pravidelný měsíční poplatek za pronájem přenosové linky - platí tedy pouze za služby přístupu k Internetu. Přenosové rychlosti se mohou pohybovat od několika desítek kb/s po jednotky či desítky Mb/s.

3. DSL technologie
Technologie digitálních účastnických linek dokáže doslova vyždímat z klasických telefonních vedení vysoké přenosové rychlosti. Přenos dat je prováděn prostřednictvím modemů mezi uživatelem a telefonní ústřednou, odkud jsou data pomocí vlastní digitální sítě přenášena dále. Existuje několik technologií, u nás je v současné době testováno tzv. ADSL, jeho plnému nasazení však brání spory související s liberalizací trhu. Přenosové rychlosti se pohybují v závislosti na použité technologii a především délce linky (jak daleko je uživatel od ústředny) od stovek kb/s po desítky Mb/s.

ADSL - Contactel, Český Telecom, Czech On Line, Český Bezdrát, SkyNet, Tiscali
Telefon,počítač i televize pomocí 1 připojení
Nabízí:
• Trvalé připojení k internetu 24 h denně za paušální částku
• Vyšší rychlost připojení ve srovnání s vytáčeným připojením
• Neomezené množství přenesených dat
• Neomezený provoz na telefonní lince - neblokuje telefonní linku (Internet + telefon + fax)
Nejdůležitější podmínkou je, aby vaše telefonní linka byla v dosahu ADSL technologie (vaše ústředna tuto sužbu musí umožňovat). Nejdříve se mohou na zprovoznění ADSL služby těšit uživatelé v lokalitách Praha, Brno a Ostrava.

4. Kabelová televize - Elsatnet, UPC
Přípojka je osazena speciálními kabelovými modemy, které umožňují pomocí kabelové televize nejen sledovat televizní programy, ale také umožnit vysokorychlostní přístup k Internetu. Podmínkou je poskytování těchto služeb společností provozující tyto služby v dané lokalitě. Přenosová rychlost se pohybuje od desítek kb/s po přibližně 10 Mb/s.
Vzhledem k tomu, že tato vedení jsou primárně určena k všesměrovému šíření signálu, jsou všechny přenášené signály šířeny ke všem účastníkům sítě v dané lokalitě. Z toho také vyplývá, že přenosová kapacita je v této lokalitě sdílena všemi uživateli.
Nejvýznamnějším problémem je však jednosměrný charakter šíření signálu, který u klasické kabelové televize plně postačuje. Pro přenos televizních programů je nutné přenášet informace pouze směrem k uživateli, nikoli však již opačným směrem. Pro plnohodnotné připojení k Internetu to však již nutné je. Aby mohl být tento problém vyřešen, musí být poněkud změněna struktura kabelové sítě. Místní rozvody tvořené koaxiálními kabely směřují do rozvodné jednotky, kde jsou umístěny potřebné kabelové modemy, které komunikují s obdobnými zařízeními na straně uživatelů a zajišťují přenos dat po místním koaxiálním vedení. Další přenos dat je však již řešen pomocí klasických datových okruhů postavených především na optických a bezdrátových trasách. Kabelové rozvody jsou tedy využity pouze pro přenos v dané lokalitě, a to na relativně malou vzdálenost.
Je tedy nutné mít v počítači instalovánu síťovou kartu. Celý systém se tedy chová v dané lokalitě jako jedna velká lokální síť, což se projeví např. tím, že pravděpodobně budou ve Windows ve složce Okolní počítače zobrazeni všichni místní uživatelé. Je nutné, aby byly použity produkty stejné značky podporující stejný protokol.

5. Satelit - Contactel, ISAT
Je využíváno především tam, kde není možno zajistit jiný způsob připojení. Je totiž dostupné prakticky všude. V České republice je však také využíváno místo klasických způsobů připojení kvůli jejich problematické dostupnosti a cenám. Existují různé způsoby ať již jednosměrného přístupu, kdy uživatel může data pouze přijímat a pro jejich odesílání musí vlastnit ještě jiné připojení k Internetu, či systémy schopné komunikovat oběma směry.
Nevýhoda - zpoždění při komunikaci (půl sekundy) - překonání velké vzdálenosti, pomalý
Výhoda - poměrně nízké náklady (mimo zřizovacích), dostupnost
Přenosová rychlost se pohybuje od několika stovek kb/s po desítky Mb/s.
Přístup k Internetu prostřednictvím satelitu je celosvětově velmi málo rozšířen a Česká republika v tomto není rozhodně žádnou výjimkou. Satelitní připojení sice sehrálo významnou historickou roli při zavádění Internetu do České republiky, kdy bylo těchto linek používáno k propojení se zahraničními sítěmi. V poslední době pak popularitu satelitního připojení k Internetu zvýšila možnost vysokorychlostního připojení, které je vhodné především pro stahování velkých objemů dat.
Stejně jako u jiných způsobů připojení existuje i zde celá řada technologií, které jsou pro satelitní přenos dat používány. Nejstarší funguje na prostém způsobu retranslace (satelit příjme signál vyslaný ze Země a znovu ho odvysílá, takže může být přijat na jiném místě na Zemi). Typickým zástupcem této technologie je systém VSAT (Very Small Aperture Terminal). Poskytuje obousměrný symetrický (tedy stejnou rychlostí v obou směrech) přenos, v současné době je však tento systému a jemu podobné využíván pro připojení k Internetu minimálně.
Signál totiž může přijímat i více uživatelů současně. Zásadní nevýhodou je, že u těchto systémů jde pouze o jednosměrný přenos dat, ta putují pouze směrem k uživateli. Uživatel tedy potřebuje ještě jiné připojení k Internetu, kterým bude posílat požadavky na zaslání dat, což není příliš pohodlné. Navíc nejde o připojení k Internetu v pravém slova smyslu, spíše jde o přístup k Internetu. V současné době se pak objevují systémy, které pracují na podobném principu jako předchozí typ, ale podporují obousměrný přenos dat, takže odpadá nutnost vlastnit ještě jiné připojení k Internetu. Data směrem od uživatele však putují podstatně nižší rychlostí, jde tedy o asymetrický přenos (data putují každým směrem jinou rychlostí). V tomto případě však jde o plnohodnotné připojení k Internetu, a asymetrická forma přenosu nemusí být na škodu, protože uživatelé data především stahují.
Nabídka satelitního připojení k Internetu je rozmanitá, vzhledem k dostupnosti signálu se navíc nemusí uživatel soustředit pouze na domácí nabídku, ale může využít služeb prakticky všech evropských společností zabývajících se tímto typem připojení. Podmínkou je pouze pokrytí České republiky signálem družice, což by však neměl být problém. Cenové podmínky bývají často velmi zajímavé, vysoké naopak bývají instalační poplatky spojené s nákupem potřebného technického vybavení a instalací satelitní antény. Samotné připojení je pak nejčastěji zpoplatňováno podle objemu přenesených dat, jde tedy o tzv. počítané linky, ale výjimkou není ani nepočítané připojení. Ne pro on-line hry a telefonování.

6. Silové rozvody
O využití silových rozvodů, tedy především elektrických vedení, pro přístup k Internetu se mluví již velmi dlouho. Tento typ připojení je však stále spíše testován než seriózně používán. V České republice zatím tyto služby představeny nebyly a je také dosti pravděpodobné, že se tak v dohledné době nestane. Přenosová rychlost se pohybuje nejčastěji kolem 10 Mb/s.

7. Statické připojení
Technologií pro bezdrátový přístup k Internetu existuje celá řada. V zásadě je lze rozdělit podle koncepce na dvě.
• První je založena na komunikaci dvojice bodů (neboli point-to-point), které si předávají data a neumožňují žádný jiný způsob komunikace. Říká se jim dvoubodová pojítka (také mikrovlnná pojítka či prostě pojítka), protože mezi sebou "pojí" dvě místa. Používají se spíše k budování páteřních sítí a připojování opravdu velkých zákazníků.
• Druhá koncepce využívá principu komunikace jednoho centrálního bodu s více klientskými body (neboli point-to-multipoint), tuto technologie budeme pracovně nazývat WLL (Wireless Local Loop) či prostě "bezdrát". Nejčastěji se používá přímo k připojení jednotlivých zákazníků. Pokud se hovoří o "bezdrátovém Internetu", je v drtivé většině případů myšlen právě tento způsob připojení, který svým významem z pohledů zákazníků zcela zastínil ostatní bezdrátové technologie.
Všechna vysokorychlostní bezdrátová zařízení využívají pro přenos vysokých frekvencí v řádu gigahertzů. Signál takové frekvence má některé nepříjemné vlastnosti. Pro bezdrátové přenosy dat je nejdůležitější, že signál takovéto délky se již prakticky neodráží a pro jeho šíření je tedy nutná přímá viditelnost mezi oběma body. Trasa tudíž nesmí být narušena žádnou překážkou, včetně např. větví stromů. Dočasnou překážkou, která však nemá na přenos výraznější dopad, je např. průlet ptáka přenosovou trasou. Problémy však mohou nastat v případě velmi silných dešťových a sněhových srážek či naopak v případě velmi vysokých venkovních teplot. To však nastává pouze ve velmi výjimečných případech. Významné nebezpečí skýtají také velmi silné vichřice, které mohou poškodit, shodit či změnit směr antén.
Kmitočtová pásma lze v zásadě rozdělit na licenční a bezlicenční. Zatímco používání bezdrátových zařízení v licenčních pásmech podléhá registraci a poplatkům, bezlicenční pásma jsou při dodržení požadavků na maximální výkon zařízení zcela volně k použití. Zatímco v licenčních pásmech lze bez problémů řešit veškeré problémy s rušením a další vlivy cizích zařízení, které by s ohledem na přidělování frekvencí při jejich správném užití neměly ani nastat, v bezlicenčních pásmech situace zdaleka tak jednoduchá není. V případě, že se navzájem ruší zařízení různých subjektů, by měl být problém vyřešen ve prospěch prvního provozovatele. Z toho vyplývá, že pokud jednou zprovozníte bezdrátový spoj, už by se nemělo stát, že od jisté doby přestane fungovat z důvodu rušení jiným zařízením. Realita je však poněkud jiná, částečně také z důvodu problematického prokazování uvedených skutečností.
bezdrátové připojení
=>rozděleni podle frekvence dat
licenční  24 gHz/s musíme být evidováni
bezlicenční  může se volně přijímat

Při plánování bezdrátového připojení k Internetu je také nutno počítat s umístěním antén pro tuto jednotku. Pokud tedy připojujeme objekt, který není v našem vlastnictví, je nutné zajistit si potřebná povolení majitele objektu. Instalace je navíc často spojena s menšími zásahy do stavby, které jsou spojeny jednak s připevňováním anténových systémů a pak s vedením potřebných datových kabelů.

připojení
a) drátové
přes telefonní dráty
• DIAL-UP (modem)
• ISDN - digitální připojení
• ADSL - digitální připojení
kabelová TV
b) bezdrátové
• satelit
• mobilní telefony (GSM, GPRS, WAP)
• mikrovlny
• rádiové připojení - WiFi, Bluetooth, WLAN - fy BreezeNET,

WLAN - fa Orinoco - Lucent Technologies
RÁDIOVÉ VLNY
bezlicenční pásmo 2,4 GHz
11 Mb/s praxe: 7Mb/s
výhody: jednoduchá instalace, postupné zvyšování přenosové rychlosti, nejlevnějším řešením stálého připojení

Wi-fi - Wireless Fidelity (bezdrátová věrnost) - Český Telecom, Eurotel Praha, TSGCom (MyNet) a WideNet.
= bezdrátové místní sítě
Ve skutečnosti se jedna o název druhu bezdrátové sítě, která funguje na bezlicenčním pásmu o frekvenci 2,4 GHz Technicky se jedná o standard IEEE (Institute of Electrical and Electronics Engineers) 802.11b pro vysokorychlostní bezdrátové přenosy. Tato sít umožňuje uživatelům bezstarostné připojení k okolním prvkům sítě (PC, Notebook nebo jiná wifi sít) a to v maximální (spíše teoretické) rychlosti 11 Mbps. Rychlost připojení se odvíjí od vzdálenosti dalšího wifi produktu a to až 500 metrů vzdáleného ve volnem prostoru či 100 metrů v budovách za použití externích antén, u standardních produktů se dosah signálu pohybuje ve 150 metrech v volném prostranstvím a 50 metrů v budovách

U nás pouze vznikl spolek CZfree.net, který začal sdružovat amatérské sítě a nabízet jim přistup do ostatních členských sítí. Nyní již je tato síť velice rozrostlá po celé Praze a začíná se objevovat i v menších městech.

Mikrovlnná řešení
- technologie je používána již delší dobu pro firmy, hodí s e i pro domácnosti
- linky jsou obvykle sdílené
- prostupnost linek je individuální, liší se v závislosti na vytížení, denní době, stavu infrastruktury na straně
providera
- linky jsou závislé na přímé viditelnosti
- je potřeba počítač a přímá viditelnost na přístupový bod provozovatele

Poskytovatelé
Poskytují připojení k Internetu a další služby - e-mailová adresa, vlastní wwwstránky
Např. www.volny.cz
www.tiscali.cz
http://www.contactel.cz/
www.quick.cz
Registrace se provádí většinou na webu, telefonem nebo CD-ROMem od společnosti, kde chceme být registrováni



 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 kamennykoberec kamennykoberec | E-mail | Web | 28. dubna 2016 v 16:16 | Reagovat

Já mám normální ADSLko od O2 a jsem s ním plně spokojený.

Objednal jsem si ho na

http://www.internetpraha.com/

2 Wafle Wafle | E-mail | Web | 19. října 2017 v 10:25 | Reagovat

Velmi dobře popsané :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama