25. Síťové protokoly

13. května 2009 v 15:12 |  PC
Síťové protokoly

Při datové komunikaci se komunikující zařízení musí shodnout a držet společně sady pravidel, neboli se musí shodnout na společném protokolu. Ten může definovat, kde zpráva začíná, kde končí, nebo také maximální dobu, která může uplynout, než musí být zpráva přijata jednou z komunikačních stran. Výměna dat mezi počítači v síti je pomocí referenčního modelu OSI.

Model OSI definuje obecnou strukturu, která stanovuje logické úkoly komunikace potřebné pro přesun informací mezi počítačovými systémy. Základním účelem tohoto modelu je definovat a seskupit logické funkce informačního toku. Tyto funkce byly seskupeny do sedmi vrstev. Každá vrstva tedy zastupuje skupinu souvisejících logických funkcí. Model definuje celkovou funkci každé vrstvy a její vztah s vyššími a nižšími vrstvami.

Tento model vytváří strukturu, která je rozdělena do vrstev reprezentující logické funkce informačního toku. Nedefinuje tedy metody komunikace. Ty obstarávají komunikační protokoly, které definují pravidla podle kterých se informace v síťových systémech vyměňují.




HTTP,smtp----udp,tcp-----ip------ethernet


Vrstva 1 - Fyzická - Přenáší bitový proud sítí na elektrické a mechanické úrovni. Poskytuje hardwarové prostředky pro odesílání a přijímání dat. V této vrstvě fungují všechny fyzické prostředky.

Vrstva 2 - Spojová (Datová) - Poskytuje synchronizaci pro fyzickou vrstvu a zajišťuje znalosti a správu protokolu pro přenos. V této vrstvě se zařízení zajímají o dvě základní informace. Proto se v této vrstvě definují dvě podvrstvi. První je MAC definující jedinečné vlastnosti určitého fyzického prostředku (funkce fyzického adresování). Druhá je LLC, která definuje způsob použití linky, synchronizaci rámců, řízení toku a kontrolu chyb.

Vrstva 3 - Síťová - tato vrstva se stará o definování procesů pro správné směřování paketů v síti. V této funkci se vrstva 3 hlavně zajímá o logické adresy zdrojových a cílových síťových zařízení. Je také zodpovědná za výběr trasy paketu v síti. Mezi základní funkce této vrstvy patří adresování v síti, stanovení cesty mezi zdrojovým a cílovým uzlem v různých sítích, směřování paketů mezi sítěmi. V této vrstvě nalezneme protokol IP.

Vrstva 4 - Transportní - Zde se setkáme s protokolem TCP. Tato vrstva zajišťuje kompletní přenos dat. Musí také zajistit transport chyb.

Vrstva 5 - Relační - Zahajuje, řídí a ukončuje konverzace, výměny dat a dialogy mezi aplikacemi na obou stranách.

Vrstva 6 - Prezentační - Tato vrstva definuje formáty dat. K jejím funkcím patří konverze protokolu pro jednotlivé systémy, šifrování a dešifrování.

Vrstva 7 - Aplikační - Na této vrstvě běží aplikační služby, služby datové, souborové, tiskové a služby zasílání zpráv. Tato vrstva má nejblíže ke koncovému uživateli.





Trasa začíná u aplikační vrstvy a pokračuje dolů až k fyzické vrstvě. Poté projde sítí a po příchodu do cílového systému jde směrem nahoru až k aplikační vrstvě.

Celý přenos informací podle modelu OSI můžeme shrnout následovně:

1) Uživatelská data jsou převedena na zprávu.
2) Transportní vrstva převede zprávu do více segmentů, které předá síťové vrstvě.
3) Síťová vrstva rozdělí každý segment do paketů. Pakety jsou dále předány spojové vrstvě.
4) Spojová vrstva rozdělí pakety do rámců, které jsou odeslány na fyzické médium.

TCP/IP

Koncepce TCP/IP počítá s existencí čtyř uspořádaných vrstev: aplikační vrstvou, transportní vrstvou, síťovou vrstvou, a vrstvou síťového rozhraní.

Do nejvyšší (aplikační) vrstvy přitom zasahují jednotlivé aplikace. Nejnižší vrstvu (vrstvu síťového rozhraní) naproti tomu rodina protokolů TCP/IP vůbec "nezabydluje" - předpokládá, že zde budou použity fyzické přenosové protokoly, vzniklé jinde, mimo TCP/IP (například Ethernet, Token Ring, ATM apod.).

IP

IP je protokolem síťové vrstvy. Jeho úkolem je dopravovat data až na místo jejich určení, a to i přes směrovače. Aby to protokol IP dokázal, musí hledat vhodné směry (cesty) v soustavě vzájemně propojených směrovačů, vedoucí až k požadovanému cíli (tzv. routing). K tomu pak protokol IP potřebuje vhodné informace o topologii celé sítě. Kromě protokolu IP je ale síťová vrstva TCP/IP obsahuje ještě mnoho dalších protokolů, které většinou slouží jako "podpora" pro protokol IP - zajišťují například ošetření nestandardních situací, starají se o šíření informací potřebných ke korektnímu směrování atd.

TCP

Transmission Control Protocol vytváří virtuální okruh mezi koncovými aplikacemi, tedy spolehlivý přenos dat. Vlastnosti protokolu:
Spolehlivá transportní služba, doručí adresátovi všechna data bez ztráty a ve správném pořadí.
Služba se spojením, má fáze navázání spojení, přenos dat a ukončení spojení.
Transparentní přenos libovolných dat.
Plně duplexní spojení, současný obousměrný přenos dat.
Rozlišování aplikací pomocí portů.

UDP

User Datagram Protocol poskytuje nespolehlivou transportní službu pro takové aplikace, které nepotřebují spolehlivost, jakou má protokol TCP. Nemá fázi navazování a ukončení spojení a už první segment UDP obsahuje aplikační data. UDP je používán aplikacemi jako je DHCP, TFTP, SNMP, DNS a BOOTP.


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama