3. Ústavní právo České Republiky

13. května 2009 v 15:25 |  Odborný základ
3. Ústavní právo ČR

ústavní právo = upravuje soustavu nejvyšších státních orgánů, jejich působnost, jejich vzájemné vztahy
principy územní samosprávy ve státě a základní práva a svobody občanů ČR.
= je vytvořeno momentem, kdy je ustanovena Ústava. Vedle ústavy existují
další Ústavní zákony (č. 1/93 Sb.)

Ústavní pořádek stanovuje a upravuje hlavní instituty státního zřízení
hlavní instituty: Ÿ
soud
Ÿ parlament
Ÿ vláda
Ÿ prezident

Oblasti upravující ústavní zákony:
Ÿ kde lid vykonává státní moc přímo à referendum (všelidové hlasování)
Ÿ musí vymezit státní hranice
Ÿ stanovuje nebo ruší vyšší územně správní celky (kraj, země)
Ÿ musí být ošetřena obrana (bezpečnost) ČR

Struktura ústavy ČR

- ústavu uvádí tzv. Preambule (slavnostní vyhlášení)

8 hlav se dále dělí na články:
I. hlava základní ustanovení V. hlava.......... nejvyšší kontrolní úrad
II. hlava zákonodárná moc VI. hlava......... ČNB
II. hlava moc výkonná VII. hlava....... územní samospráva
IV. hlava moc soudní VIII. hlava...... přechodné a závěrečné ustanovení

Zásady, na kterých je budován český stát: ČR
Þ je státem unitáním (jednotným) není to federace
Þ má úplnou státní suverenitu (nezávislost) má svoje orgány
Þ má úplnou mezinárodně právní subjektivitu máme na vše svůj názor a podle toho se rozhodujeme
Þ zástupnická demokracie
Þ rovnost všech občanů před zákonem
Þ legalita státní moci
Þ má územní samosprávu
Þ má ústřední orgány zajišťují výkon státní moci ve prospěch všech občanů.
Þ má hlavní město
Þ má státní symboly

MOC ZÁKONODÁRNÁ
- je ústavou stanovena PARLAMENTEM ČR.

Má 2 komory - senát (horní komora) senátoři
- poslanecká sněmovna (dolní komora)= více pravomocí, poslanci

Senátoři i poslanci jsou voleni všemi občany, které mají volební právo a to tajným hlasováním na základě všeobecného, rovného, přímého práva.

Tajné hlasování = vlastní úprava hlasovacího lístku
Všeobecné = volí všichni občané, které mají volební právo. (dosažení věku 18cti let, způsobilost k právním úkonům (duševní poruchy)

Rovné = každý hlas má stejnou váhu, občan má 1 hlas, všichni jsme povinni održovat stejné zákony,
máme stejná práva.
Přímé = volíme si každý osobně


2 způsoby volení:
Poslanci
= jsou voleni na základě - poměrného zastoupení (5%), od 21 let, 200 poslanců, jsou voleni na 4 roky

Senátoři
= josu voleni na základě - většinového systému (vyhraje ten, kdo v obvodu získal nejvíce hlasů),
od 40 let, 81 senátorů, jsou voleni na 6 let, každé 2 roky 1/3 senátorů obměměna.

- právo volit à od 18 let věku à aktivní volební právo
- právo být volen à pasivní volební právo

Omezení poslanců a senátorů:
= nemůže být zároveň prezidentem
= nemůže být zároveň soudcem
= poslanec může být členem vlády

Mandát (plná moc, pověření)

= funkce člena v zastupitelském sboru (plná moc, pověření)
ü mandát je nezastupitelný
ü pro získání mandátu je důležitý akt slibu (musí složit slib)
ü nikdo mu nemůže nařizovat, jak hlasovat
ü nemůže být mandátu zbaven
ü může z politické strany vystoupit a vstoupit do jiné politické strany a pořád má mandát

Poslanecká imunita = právnický pojem, vynětí osob z moci obecně závazných předpisů
ü pro poslance a senátory se nevztahují obecné zákony, které platí pro občany
ü imunita = "pojistka", ochrana proti zneužívání moci za jejich postoje a způsoby hlasování
ü spáchání trestného činu à mandátový a imunitní výbor - o tom, zda bude vydán rozhoduje
hlasování, pokud ho nevydá, nemůže ho nikdy nikdo stíhat

Zákon může navrhnout:
· poslanci
· skupina poslanců
· senát jako celek
· vláda
· zastupitelstvo kraje

Návrh zákona:
Cesta k navrhnutí zákona je velmi zdlouhavá - přijetí zákona trvá několik let. Pro přijetí zákona musí
hlasovat nadpoloviční většina poslanců (101 hlasů). Každý zákon musí být podepsán 3x
- od prezidenta
- předsedy poslanecké sněmovny
- předsedy vlády

Zákon vstupuje v platnost, až když je otištěn ve sbírce zákonů.

Poslanci mohou vládu nebo jednotlivé ministry interpelovat = právo poslanců vůči vládě dotazovat se na cokoliv, co se týká vládnutí. Musí mít písemnou formu, oslovit mužemů slovně, formu à ministr má 30 dní na odpověď.


MOC VÝKONNÁ
Součástí je: Ÿ
prezident
vláda
státní zastupitelství

Prezident
= hlava státu, představuje nejvyšší státní reprezentaci vůči zahraničí
- volební období 5 let, zvolit max. 2x za sebou
- volí ho poslanecká sněmovna + senát dohromady
- nejméně 40 let
- nemůže být poslancem ani senátorem ani vykonávat jinou zastupitelskou funkci
- navrhují ho senátoři

Volba prezidenta:
1. kolo à poslanci + senátoři se sejdou na schůzi à zvolen je ten člověk, který je zvolen
kvalifikovanou většinou poslanců i senátorů (101 + 41)

2. kolo à probíhá do 14. dnů - prostá většina (přítomné hlasy) P + S à nadpoloviční většina přítomných poslanců a senátorů

3. kolo à nejpozději do 14. dnů - prezidentem se stává ten, kdo pro něj hlasuje na základě většiny všech přítomných .

- pokud není funkce prezidenta obsazena à kompetence se dělí mezi předsedu vlády a
předsedu poslanecké
sněmovny
- prezidentem se osoba stává okamžikem složení slibu à slib je přesně stanoven (abdikovat =
odstoupit)

Vláda
- předsedou vlády jmenuje prezident a to po řádných volbách.
- prezident ho pověří sestavením vlády (30 dní)
- návrh na sestavení vlády se předloží prezidentovi a ten ji jmenuje a pak se pracuje na vládním programu. Vláda předstoupí před parlament à žádá o vyslovení důvěry (nadpoloviční většina) à vláda začíná vládnout
- vláda může podat demisi: odstoupení, vzdání se funkce. Podává ji po volbách, ale stále
vykonává funkci , dokud nebude vytvořeno nová vláda.

Státní zastupitelství
- zastupuje veřejnou žalobu v trestním řízení.

MOC SOUDNÍ
- nezávislá na moci výkonné a zákonodárné
- je-li někdo soudce, nemůže být zároveň:
Ÿ poslancem
Ÿ senátorem
Ÿ žádná funkce ve veřejné správě
Ÿ podnikatelem

Požadavky na soudce:
à bezúhonný občan (zápis v trestním rejstříku)
à ukončené právnické vzdělání na vysoké škole
à vykonal praxi justičního čekatele (nesoudí, pouze učí)
à složil odbornou justiční zkoušku
à je jmenován prezidentem bez časového omezení, složí mu slib
à je při rozhodování vázán zákonem

Soustava soudů ČR




samosoudce = nesoudí se v senátu, řízení proběhne v kanceláři ( u jednoznačných případů)

Ústavní soud
= řeší se zde stížnosti na porušení Ústavy, případně ústavních zákonů. Zákonem je stanoveno, kdo
může podat stížnost, občané mohou podávat.
= nepatří do struktury obecních soudů, není ani soudem odvolacím
podává se mu ústavní stížnost

Nejvyšší soud
= sídlí v Brně

Vrchní soud
= sídlí v Praze pro českou zemi, v Olomouci pro Moravu, rozhodují výhradně v senátech, jsou
odvolacím soudem vůči rozsudkům vyneseným vůči krajským soudům.

Krajský soud
= mají stejné postavení jako městký soud, soudy 2. stupně, řeší se věci civilní i trestní

Města, kde krajské soudy sídlí:
Pod vrchním soudem v Praze
- Praha, České Budějovice, Plzeň, Ústí nad Labem, Hradec Králové

Pod vrchním soudem v Olomouci
- Brno, Ostrava

Městský soud
= sídlí v Praze pro ČR, v Brně pro Moravu a jsou na stejné úrovni jako krajské soudy.

Okresní soud
= obecné soudy 1. stupně, řeší se zde civilní věci, rozhoduje se v senátu nebo u samosoudce

Obvodní soud
= obecné soudy 1. stupně v Praze

Krajské obchodní soudy
= je specializovaný na obchodní práva, jsou u 3. krajů
  • Praha
  • Brno
  • Ostrava

Ústavní soud Nejvyšší soud Brno
Vrchní soud Praha Vrchní soud Olomouc
Městský soud Praha Krajské soudy Městský soud Brno Krajské soudy

Krajský obch. a rejstř. soud Krajský obch. soud

Okresní soudy


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama